pondělí 17. dubna 2017

Velikonoce



A jsou tu zase – Velikonoce. Někdo je slaví, někdo ne. Ale víme o nich něco málo všichni. Užijte si svůj bonusový příspěvek – ať už s červeným zadkem nebo bez něj…



Když jsme byly se setrou malé, tak se Velikonoce slavili ve velké míře. V poslední době se Velikonoce slaví méně a méně. Tedy alespoň u nás. A proč? Protože se z Velikonoc stala komerční záležitost. Dříve obcházeli kluci s pomlázkou holky, které znali nebo dům po domu ve vesnici. Nyní málokdo jde tam, kde to zná. Nevím, jak u vás ve městě nebo na vesnici, ale tady každým rokem obchází pouze sociálně slabší, aby dostali co nejvíce výslužky. Takže každým rokem dělám, že nejsem doma a nechám se „vyplatit“ pouze od mužské části rodiny :D

Ale co původně Velikonoce znamenaly?

 

Co jsou Velikonoce?

„Název „Velikonoce“ v sobě nese starý příběh, který se odehrál před mnoha tisíci lety v Egyptě. Tehdy zde existovalo malé etnikum - Hebrejové (Židé). Ti po různých peripetiích jedné noci Egypt opustili, protože v něm nechtěli déle vykonávat otrocké práce. Tato noc byla pro Židy tak významná, že jí začali říkat Velká. Od toho i naše Velikonoce. Tedy tento svátek byl a je úzce spojený s myšlenkou svobody.“ (zdroj: velikonoce.vira.cz)

 

Symboly Velikonoc

Některé zná každý (i ten, který Velikonoce neslaví), a jsou to například Velikonoční beránek, zajíček a Velikonoční vajíčko (kraslice). Méně známými symboly jsou například Velikonoční svíce, Velikonoční oheň nebo symbol kříže. 

Velikonoční vajíčko je symbolem plodnosti, úrodnosti a života. Podle tradice jej přináší zajíček, který byl symbolem štěstí. A jak je na tom beránek? Beránek má v každé víře nějakou svou tradici a úlohu. V hebrejské tradici byl Židovský bůh pastýř a Izraelita „člen božího stáda“. V křesťanské tradici je beránek povýšen na Božího beránka.

Zdroj fotky: novinky.cz

Tradice

Velikonoční pomlázka – koleda
Na Velikonoční pondělí chodí chlapci s pomlázkami a šlehají děvčata, která jim na pomlázky dávají stužky a samozřejmě výslužku v podobě dárku a vajíček. Dárek je myšlená vymalovaná kraslice, která může být zdobená různými způsoby – batikou, voskem, rytím, malováním, krajkováním, drátkováním apod.

Většinou se chodí pouze dopoledne – pokud na vás chlapec zazvoní s pomlázkou odpoledne, může ho slečna polít vodou. 


Jednotlivé dny
Květná neděle
Sazometná středa – vymetají se saze z obydlí (takže velký jarní úklid)
Zelený čtvrtek – tento den se měla jíst pouze zelená strava (moje tradice – chodím s přáteli na zelené pivo)
Velký pátek – je považován za den smutku, rozjímání a ticha. Zvykem bylo neprat prádlo, postit se, modlit se a rozjímat
Bílá sobota – z ohořelých dřívek se dělaly kříže, které lidé nosili do pole, aby bylo úrodné, lidé opět uklízeli (bílilo se)
Velikonoční neděle – mrtvých vstání Krista a přípravy na Velikonoční pondělí (posvěcování tradičních pokrmů)
Velikonoční pondělí – pomlázka (vyšlehání dívek pomocí proutků nebo pomlázek)
Bílá neděle – den prvního sv. přijímání 

Následující fotografie jsou z muzea kuriozit v Pelhřimově, kde jsem byla nedávno se svým přítelem. Na fotkách můžete vidět různé styly zdobení kraslic nebo nejdelšího kraslicového hada.





Co vy a Velikonoce? Slavíte nebo jde tento svátek mimo vás?