čtvrtek 2. listopadu 2017

Kde to sakra jsem?!

"Kde to sakra jsem? Zavřu oči, usnu a vzbudím se v jakési zapínací věci, ze které mě můžou dostat jen ti, kteří mi dávají jídlo.  "Haló, já jsem tady a chci ven!". Nic se neděje. Copak ty lidi neví, co jim říkám?"   
  

Tak nějak si musel připadat náš pejsek - je 6 hodin ráno a na benzínce u Hradce Králové si s přítelem přebíráme malé dvouměsíční štěňátko jorkšíra. Zamilovali jsme si tu chlupatou kuličku hned na první pohled. Paní nám ukazuje, že má v pořádku zuby, že je to kluk jako buk a oznamuje nám, že máme zpěváka, který umí "zpívat" z plných plic. Pro milovníky rockové hudby by to mělo být plus, nemyslíte? Přebíráme ještě očkovací průkaz chlupáče a předáváme paní peníze. Vracíme se domů...

"Co to? Počkej, proč mě dáváš cizím lidem a jedeš pryč? Já se bojím."

Jedeme zpátky do Litomyšle - přítel řídí a já mám ve své šále zabaleného malého psíka, který strachem ani nemukne. Jenom se klepe - ať už zimou nebo strachy. Přeci jen byl odebrán své dosavadní rodině a předán dvěma cizím človíčkům. Co se mu asi honilo v hlavě? Nevím, protože brzy usnul.


 
"Co tu dělám? A co je takhle velká věc? Co se stane, když půjdu támhle? Moment - ten člověk jde opačným směrem. Honem musím zpátky za ním, aby mě zase někomu nedal nebo nenechal samotného."

Když jsme přijeli domů, tak jen zmateně koukal kolem sebe a nechápal, kde to je a proč tam je. Jak se bude jmenovat? Nevíme. Nad jménem jsme ještě nepřemýšleli, tak mu zatím říkáme štěně. Štěně, které se nás drží zuby nehty. Chodí neustále za námi a hlídá si nás - sleduje každý náš pohyb. Tady jsi doma, zlato. Nemusíš chodit za námi. Můžeš si jít kam chceš.

"Doma? Cože?  Já už domov měl - ségra neustále spala a brácha mě pošťuchoval. Kam mě bereš? Nechci...No, i když, tohle je příjemný pelíšek. Takový jsem doma neměl. Krásně měkký a teplý. Jen nechápu, proč na mě človíčkové tak zírají. Nikdy neviděli psa?"
 
 

Jdeme si ještě lehnout, protože jsme vstávali brzy ráno a potřebujeme se vyspat na oběd s přítelovou rodinou. Koupě štěněte byl takový fofr okamžik, takže nám ještě nestihl přijít pelíšek. Nevadí, vezmeme štěňátko k nám do postele, ležíme, odpočíváme a mluvíme na něj. Máme tě rádi prcku. Vítej k nám do rodiny.

"Takže, tohle je má nová smečka?"

Na oběd se vydáváme rodičům přítele a seznamujeme je s naším novým "dítětem". Doufáme, že u nás bude spokojený a brzy si na nás zvykne.


Doporučení:

My jsme sice na štěně připravení nebyli - rozhodli jsme se ze dne na den a nestihli jsme se zařídit. Všechno jsme kupovali o víkendu, kdy jsme si pro štěně jeli. Ale pokud zvažujete koupi štěňátka, rozhodně doporučuji se víc připravit.

Co takové štěně ze začátku potřebuje?

Rozhodně se neobejdete bez 3 základních věcí:

pelíšek - ano, štěně je učenlivé, takže pokud ho dáte do postele, tak si na ni brzy zvykne. Potřebuje pelíšek - nějaké své místečko, kam bude chodit spát v noci nebo odpočívat přes den. A zároveň nějaké své místečko, kam ho můžete poslat, když bude zlobit.

misky na žrádlo a vodu - i malé štěně musí žrát a pít. Kupte mu dvě mističky - jednu na čerstvou vodu a druhou na granule. A rozhodně kontrolujte, jestli má vždy dostatek čerstvé vody!

granule - rozhodně potřebujete granule pro malá štěňátka, která jsou menší a měkčí než klasické granule pro dospěláky. Tyto granule mají i jiné složení - přesně takové, které potřebuje psí miminko.

Sice jsem psala, že potřebujte 3 základní věci, ale pokud nechcete mít rozkousaný koberec, obuv, nábytek nebo bačkory, tak doporučuji pořídit i nějakou hračku určenou pro malá štěňátka. A z vlastní zkušenosti vím, že musí být gumová! Ale o tom až v dalším článku, kde náš miláček dostane své jméno a začne poprvé zlobit.

Máte doma také malého nezbedníka? Jaké jsou vaše vzpomínky na první přivítání pejska?



  

2 komentáře:

  1. Roztomilý pejsek :) naše už je psí babička (11 let), ale pamatuji si, jak jsme si ji přivezli jako štěňátko :) byla hrozně hladová a pořád by jen jedla a kousala věci :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
  2. Takový náš ďáblík :-) Také vše kouše, ale spíš nás než nábytek(naštěstí) :-D

    Naši mají také jorka-už mu je 10, ale když byl štěně, tak také měl kousavou. Nejvíc to schytalo asi lino v té době...:-)

    OdpovědětVymazat